Lokalita

Areál hotelu

Hotel je situován v lesním areálu o velikosti 10 hektarů s vlastním rybníkem o rozloze 2,5 hektaru, v malebném údolí na úpatí vrchu Melechov. V těsné blízkosti chatek protéká potok, který napájí pstruhový rybník s jednou z nejčistších vod v Česku. 

V areálu hotelu jsou Vám plně k dispozici dva tenisové kurty s umělým povrchem, dětské hřiště, trampolína, beachvolejbalový kurt, posilovna, ping-pong a sauna. Naši malí hosté mají k dispozici dětské hřiště a trampolínu. Pár set metrů od hotelu se v obci Kouty nachází soukromý rybářský revír – rybník Homole. Ulovit zde můžete pstruha, kapra, ale i candáta nebo sumce. Povolenky lze po předchozí dohodě vyzvednout na recepci hotelu.

  • Areál hotelu nabízí 100 000 m² naprostého klidu a volně navazuje na okolní lesy a louky.
  • Místní potok napájí krásný pstruhový rybník, který je vyhlášený jako jeden z nejčistších v oblasti.
  • V okolí nejsou žádné rušné silnice.

Okolí hotelu

Turistika

Pěší

  • Melechov – Dobrovítova Lhota, Vilémovice
  • Rohule – Koňkovice, Trpišovice, Smrčná
  • Ledeč – Stvořidla, Smrčná, Světlá nad Sázavou
  • Ledeč – Chřenovice, Budčice, Vlastějovice, Zruč nad Sázavou
  • Ledeč – Mstislavice, Melechov, Rohule, Loukov, Dolní Město, Lipnice nad Sázavou

Na kole – Posázavská cyklotrasa

Cyklotrasa, vinoucí se podél Sázavy, má svou specifickou atmosféru a po celé délce Vás čeká množství historických památek, romantických zákoutí a přírodních krás.
Vede z Nového Města na Moravě přes Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Světlou nad Sázavou, Lipnici nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou až k soutoku Sázavy s Vltavou u Davle. Trasa je celkem dlouhá 240 km. Mapa Posázavské cyklotrasy je k dostání v Informačním centru Ledeč nad Sázavou u autobusového nádraží.

Lodí

Půjčovna lodí Ledeč nad Sázavou
Havlíčkova 168
Ledeč nad Sázavou
e-mail: koudela@atlas.cz
tel.: 724 095 199

Zajímavosti

Geografický střed České republiky, Číhošť

12. prosince 2006 byl v obci Číhošť slavnostně odhalen pamětní kámen, který určuje místo geografického středu České republiky. Bod geografického středu byl stanoven 400 m severovýchodně od kostela Nanebevzetí Panny Marie a je určen jako těžiště plochy vymezené státními hranicemi, bez ohledu na rozdíly v nadmořských výškách. Obec je známá i jako místo „číhošťského zázraku”.
GPS souřadnice: 49°44’37.391″N, 15°20’19.6″E

Geografický střed Evropy, Melechov

Nejvyšší bod okresu Havlíčkův Brod vrch Melechov (715 m) byl za Rakouska-Uherska považován za střed Evropy. Je vzdálen 2 km od hotelu Kouty a asi 11 km od geografického středu České republiky v Číhošti.

Číhošťský zázrak

„Číhošťský zázrak“ – dodnes nevysvětlený pohyb kříže na hlavním oltáři, ke kterému došlo 11. a 25. prosince 1949. Vesnice zmizela ze všech map, aby se na „číhošťský zázrak” co nejrychleji zapomnělo. To se ale nestalo. V roce 2013 schválila biskupská konference blahořečení Josefa Toufara. V roce 2015 byly ostatky Josefa Toufara identifikovány a převezeny z Ďáblického hřbitova do číhošťské farnosti, kde byly 12. července téhož roku po slavnostní bohoslužbě za účasti církevních hodnostářů a tisíců věřících uloženy v tamním kostele Nanebevzetí Panny Marie.
GPS souřadnice: 49°44’26.649″N, 15°20’8.445″E

Přírodní park Melechov, Kouty

V sousedství hotelu se nachází nejvyšší bod okresu Havlíčkův Brod – zalesněný vrch Melechov. V husitských dobách byl nazýván biblickým jménem Oreb. Se svými 715 m vládne masiv Melechova celému střednímu Posázaví a je velmi oblíbeným místem turistů a cyklistů. Připravte se však na pořádný výšlap. Na pár kilometrech vás čeká více než 300 m převýšení. Odměna ale bude sladká.
Jako přírodní park je Melechov o rozloze 32 kilometrů čtverečních oázou neporušené krajiny se spoustou chráněných druhů rostlin a živočichů.

Melechovská studánka, Kouty

Studánka s pramenitou vodou nabízí slastné osvěžení všem návštěvníkům. U studánky je kamenný kříž, který ji chrání před pekelníky.  Říká se jí také Marianova, na počest zasloužilého vůdce ledečských skautů Mariana Vágnera.

Požírna, Kouty

Kousek od studánky se nachází další velký balvan, k němu se ale váže příběh válečný. V březnu 1945 byla nad Melechovem vysazena sovětská výsadková skupina Za Prahu. Cílem výsadku byly jižní Čechy, ale navigační chybou skončila právě na Melechově. Jeden z výsadkářů, zdravotník Kirejev, ale nemohl kvůli zranění s ostatními členy skupiny pokračovat dál v cestě. Zachránila ho rodina Pospíšilových ze samoty Požírna, která ho tři měsíce schovávala. Zdravý Kirejev se pak připojil k místní povstalecké skupině.

Tvrz Melechov, Kouty

Na západním úbočí hory stojí zřícenina malého hrádku, který byl postaven k ochraně obchodní cesty z Rakouska přes Humpolec a Ledeč nad Sázavou do Kutné Hory. Dodnes se dochovala obytná věž a vodní příkop. Skromné zemanské sídlo ze 14. století vlastnil Albert z Melechova, který zpečetil list proti upálení Mistra Jana Husa. Tvrz Melechov (někdy také Koutecká tvrz) se časem rozpadala, až byla v roce 2000 po archeologickém průzkumu zakonzervována.
GPS souřadnice: 49°39’1″N, 15°18’4″E

Čertův kámen, Rejčkov – přírodní památka

Pět metrů vysoká, mechy a lišejníky obrostlá žulová skála vždy přitahovala pozornost lidí, a tak dlouho burcovala jejich fantazii, až se zrodila legenda. Stará pověst vypráví o bohatém, ale líném sedlákovi z Rejčkova, který jednou při orání pole poslal práci k čertu a místo orby se válel na mezi, až usnul. Když se probudil, pole bylo vzorně zorané a vedle něj stál čert. Tak si plácli. Sedlák upsal svoji duši čertu za to, že ten mu bude 10 let dřít na jeho poli. Čas plynul jako voda v Sázavě a lenochovi se do pekla nechtělo. Tak se svou ženou dali hlavy dohromady a když si měl čert pro sedláka přijít, vychytralá selka vykropila celý dům svěcenou vodou, aby na něj čert nemohl. Za tuhle lest se chtěl čert pochopitelně pekelně pomstít a zaletěl k Žebrákovu do lomu. Tam do pytle nasbíral obrovské žulové balvany, kterými chtěl zasypat sedlákovo pole a hurá zpátky k Rejčkovu. Jenže ve smrčenském mlýně zakokrhal kouhout, čertovi začalo ubývat sil a kameny musel usypávat. A tak vznikla Stvořidla a tento Čertův kámen. Pro zajímavost – samotný kámen prý často připomíná čertovu hlavu.
GPS souřadnice: 49°37’45.677″N, 15°19’21.707″E

Stvořidla, Smrčná u Ledče nad Sázavou – přírodní rezervace

Hoši od Bobří řeky a Jestřáb Jaroslav Foglar, husté lesy a Sluneční zátoka. Hlavně ale řeka Sázava, klikatící se hlubokým údolím. Stovky žulových balvanů, prý odhozené čertem, které do oblých tvarů uhladila dravá řeka. Romantika jako vymalovaná. Ráj pro vodáky, junáky, turisty, cyklisty, ale i spoustu chráněných rostlin a zvířat. A epický Posázavský pacifik. Stvořidla uhranula slavnému spisovateli Jaroslavu Foglarovi, který jezdil 20 let s nejstarším skautským táborem Pražská Dvojka. Na pasece ve Sluneční zátoce autor Rychlých šípů pravidelně stavěl junácký tábor. Tady se zrodili Hoši od Bobří řeky a celoživotní láska skautů k tomuto místu. A Jestřáb je má všechny pod dozorem dodnes – na jeho počest mu zde v roce 1997 postavili památník.
GPS souřadnice: 49°41’13,617″N, 15°18’37,391″E

Zámek Vilémovice a Vilémovický tis, Vilémovice – kulturní památka a památný strom

Zajímavým místem na Vysočině jsou i Vilémovice. Ve 13. století ves patřila k vilémovskému klášteru. Hospodařili zde mniši a objevili tis červený, který se dnes řadí mezi nejstarší stromy nejen v Česku, ale i v Evropě. Jeho stáří se odhaduje až na neuvěřitelných 2.000 let a plným právem je chloubou Vilémovic. Status památného stromu obdržel 1. 1. 1989. Vilémovický tis roste v zahradě dnes barokně – klasicistního zámečku Vilémovice, postaveného v letech 1743 – 1746 šlechticem Ignácem Bechyně z Lažan. V roce 1825 zámek vyhořel, ale brzy po požáru byl opraven. Dnes je v soukromém vlastnictví. Za pozornost ale stojí i kaplička nad obcí, ze které je neskutečný výhled do krajiny.

Hrad Ledeč nad Sázavou – kulturní památka

U nás jeden z nejstarších šlechtických hradů středního Posázaví. První písemné zmínky pocházejí už z roku 1181. Během staletí se hrad proměňoval z původně gotického na renesanční a barokní. V současné době tato kulturní památka postupně prochází rekonstrukcí. Oblíbili si ho i filmaři, natáčelo se v něm (mimo jiné) pokračování jedné z nejúspěšnějších českých pohádek Anděl Páně 2.
Najdeme zde městské muzeum, uspořádané ve stylu 30. let 20. století a v něm exponáty, představující život na Vysočině, jako byl život hrnčířů, tkalců, sklářů a kovářů. Muzeum dále nabízí numismatické sbírky, sbírky zbraní, hodin a obrazů. Tento majestátní hrad nad řekou Sázavou rozhodně stojí za prohlídku.

Letohrádek Thunovských, Ledeč nad Sázavou – kulturní památka

Barokní letohrádek nechal postavit koncem 17. století majitel ledečského panství Michal Osvald hrabě z Thunu jako letní sídlo pro svého bratra arcibiskupa solnohradského, Jana Arnošta z Thunu. Velký sál v patře hlavní budovy je vyzdoben freskami, znázorňujícími domy, statky a panství náležející rodu Thunů.
GPS souřadnice: 49°41’50.719″N, 15°16’58.736″E

Mlýn Budčice, Vlastějovice

Mlýn byl postaven v roce 1893 na řece Sázavě v blízkosti Ledče. V dnešní době je mlýn zajímavou technickou památkou, kde je možno spatřit původní mlynářské vybavení a funkční mlýnské kolo. V objektu je umístěna Kaplanova turbína pro výrobu elektrické energie.
GPS souřadnice: 49° 43′ 16.1“N, 15° 10′ 53.2″E

Záchranná stanice a ZOO, Pavlov u Ledče nad Sázavou

Na Vysočině známá záchranná stanice a ekocentrum environmentálního vzdělávání Pavlov se stará o hendikepovaná zvířata, kteří potřebují pomoc. V současné době stanice nabízí výukové programy, určené pro školní i předškolní děti. Jedná se o programy s ekologickou a environmentální tématikou, při nichž mají děti možnost setkat se s řadou původních druhů živočichů z této stanice. Seznámíte se tak s několika druhy dravců, sov, pěvců i vodních ptáků. Prohlédnete si norka evropského, vydru říční, lišku obecnou či kunu skalní.
GPS souřadnice: 49°42’1.475″N, 15°20’16.173″E
www.stanicepavlov.eu

Zřícenina hradu Lipnice, Lipnice nad Sázavou – národní kulturní památka

Mohutný hrad, založený pány z Lichtemburku na počátku 14. století, nabízí návštěvníkům za příznivého počasí nádherný pohled nejen na osady a městečka v okolí, ale i na vzdálené hřebeny Železných hor, Žďárských vrchů či Krkonoš. Skvostem hradu je kaple sv. Vavřince, která je výjimečná velikostí a původně samostatným umístěním na hradním nádvoří, jak tomu bývalo na královských hradech.
GPS souřadnice: 49°36´51.147″N, 15°24´48.064″E

Památník Jaroslava Haška, Lipnice nad Sázavou

V domku pod hradem, kde spisovatel a dobrodruh Jaroslav Hašek prožil poslední léta svého života a kde napsal své nejslavnější dílo „Osudy dobrého vojáka Švejka”, se dnes nachází expozice věnovaná jeho osudu a dílu. Najdete zde Haškovy knihy, novinové výstřižky, osobní věci a jiné. Na místním hřbitově je Jaroslav Hašek i pochován.
GPS souřadnice: 49°36’47.864″N, 15°24’51.4″E

Národní památník odposlechu

Národní památník odposlechu je označením pro trojici reliéfů, vytesaných skupinou mladých kameníků do skal v zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou. Téměř třímetrové reliéry se nazývají Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči a turisticky jsou velmi vyhledávané.

GPS souřadnice: 49˚ 37`14.32“N 15˚24`40.71“E

Kostel svaté Markéty, Loukov, Dolní Město – kulturní památka

Kostel sv. Markéty v Loukově, pro místní „na Loukým”, stojí na místě dnes jiz zaniklé vsi Loukov. V jeho blízkosti se kdysi nacházel statek, jehož majitel Naček z Lúkého byl spolu se svou rodinou donátorem kostela. V roce 1941 byly v lodi, presbyteriu i sakristii objeveny středověké nástěnné malby poměrně vysoké umělecké úrovně. Nejnovější literatura je datuje do posledního desetiletí 14. století. Kostel sv. Markéty v Loukově patří do skupiny tří tzv. podlipnických kostelů, o jejichž opravy a oživení usiluje sdružení Přátelé podlipnických kostelů.
GPS souřadnice: 49°37’43.466″N, 15°20’43.645″E
www.podlipnickekostely.cz

Klášter Želiv, Želiv – národní kulturní památka

Klášter premonstrátů byl založen Soběslavem I. v roce 1139 a dnes je vyhledávaným poutním místem. Klášter má temnou minulost, byl vypálen husity, několikrát vyhořel, naposledy v roce 1907. V roce 1950 byl zrušen a stal se internačním táborem pro politicky nepohodlné kněží a řeholníky. V roce 1954 se stal pobočkou psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě. Od té doby chátral. Obnoven byl až v roce 1990, kdy už byl téměř v dezolátním stavu. Dne 8. února 2010 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Dnes je Želivský klášter vyhledávaným poutním místem a centrem duchovního života.

Přehrada Sedlice, Sedlice – kulturní památka

Tento unikát najdete ukrytý v lesích 6 km od želivského kláštera a 9 km od Humpolce. Nejstarší kamenná přehrada v Česku byla postavena v letech 1921 – 1927 na řece Želivce pod soutokem Jankovského potoka a říčky Hejlovky. Sedlická přehrada je hluboké 15 metrů a má plochu 40 hektarů. Tuto turisty opomíjenou kulturní památku nazývají místní obyvatelé „Velká“ a jsou na ni velice pyšní.

Kostel sv. Víta, Zahrádka – kulturní památka

Jedinou stavbou, která zůstala stát z bývalého městečka Zahrádka, než byla obec zatopena při výstavbě vodní nádrže Želivka (Švihov) v letech 1965-1975, je kostel sv. Víta. Ten zůstal zachován z důvodů nálezů přemyslovské architektury z 12. století a nástěnných maleb ze začátku 14. století, které pravděpodobně zobrazují členy panující dynastie Přemyslovců s jejich manželkami.
GPS souřadnice: 49°37’25.109″N, 15°14’55.54″

Socha Panny Marie, Zahrádka – kulturní památka

Barokní socha Panny Marie z roku 1738 je zřejmě dílem pardubického sochaře Jakuba Teplého. Socha je jedním z pozůstatků dokládajících existenci obce Zahrádka, která zanikla v souvislosti s výstavbou blízké vodní nádrže ve druhé polovině 20. století.
GPS souřadnice: 49°37’23.558″N, 15°15’1.189″E

Zvonice, Dolní Město – kulturní památka

Dřevěná zvonice, odhadem z konce 17. nebo z poloviny 18. století, se nachází za presbytářem kostela sv. Martina v Dolním Městě.
GPS souřadnice: 49°37’53.894″N, 15°23’21.153″E

Tvrz, Proseč u Kališť – kulturní památka

Prosečská tvrz vznikla přibližně na konci 14. století. Ačkoli se z tvrze dochovalo pouze torzo čtvercového půdorysu do výšky pár metrů, přesto je ukázkou sídla drobného venkovského feudála.
GPS souřadnice: 49°35’59.16″N, 15°19’50.684″E

Selské muzeum Michalův statek, Pohleď – národní kulturní památka

Původními majiteli dnešního skanzenu byl rod Michalů, který statek vlastnil již od roku 1591 až do roku 1997. V roce 2000 jej od rodu Michalů zakoupila obec Pohleď a po opravách v roce 2004 muzeum zpřístupněn veřejnosti. V roce 2003 byl objekt statku uznán národní kulturní památkou.
GPS souřadnice: 49°39’31.702″N, 15°27’9.924″E